Vydávají tuny potravinové pomoci, bojují proti plýtvání a rozváží Liftagem

Kde berou potravinové banky své zásoby? Kam jídlo putuje a kdo ho potřebuje? A co všechno se musí stát, aby se tahle pro mnohé životně důležitá pomoc dostala ke všem potřebným? 365 dní pro potravinové banky ukazuje, jak je systém nastaven a zároveň jakým výzvam čelí. Ruku k dílu přikládají politici, zástupci komerční i neziskové sféry a konkrétně také Liftago, které spouští pilotní rozvoz materiální pomoci. 

V rámci ČR je to zatím pouze pražská centrála, která vydává balíčky přímo jednotlivcům, v ostatních městech putují příděly do institucí, které mají žadatele o pomoc pod správou. Potravinové banky nadto aktuálně obsluhují také ukrajinské rodiny v tuzemsku, stejně jako dodávky na ukrajinské hranice nebo i za tuto linii. A díky ohromné vlně solidarity mají co vydávat. Běžně ale získaný objem potravin a drogérie nestačí. Navíc se pomoc nedostává ke všem, kteří se bez ní neobejdou, a stále se zbytečně vyhazuje značné množství zboží, které by mohlo skončit ve skladech banky a sloužit. I proto vznikla iniciativa „365 dní pro potravinové banky”, která byla slavnostně oznámena současně se spuštěním pilotního projektu induviduálního rozvozu potravinových balíčků. Potravinové banky vydali v roce 2021 tařka 10 000 tun zboží ročně, iniciátoři projektu chtějí zajistit výdej až 25 000 tun. A také zefektivnit jeho fungování.

Liftago nabídlo iniciativě své kapacity k dopravování nouzových balíčků některým z těch, kteří si pro ni nemohou do Vršovic nebo do pražských Zdib sami přicestovat. Jedná se především o samoživitelky s malými dětmi a seniory nad 80 let. Liftago nechává chytrý algoritmus spočítat, kdy může které auto vzít balíčky „při cestě” a odvézt je v pilotním provozu zhruba 100 lidí až 4x měsíčně. 

Odkud se vlastně berou zásoby skladů? Reportérům vše vysvětlila ředitelka pražské potravinové banky Věra Doušová: „Část zásob získáváme z velkých řetězců, část od výrobců, a to v případech, kdy zjistí vadnou šarži, zůstávají nevyužité přebytky apod. Legislativu je ale potřeba ještě upravit, protože se v tuto chvíli netýká drogérie, která je pro lidi v nouzi cenově nedostupná. Také víme, že výrobci stále ještě část vytříděných produktů vyhazují. Legislativa navíc neumožňuje úlevy pro gastroprovozy, aby byli motivovány poskytovat také hotová a nespotřebovaná jídla,” uvedla na tiskové konferenci. 

V roce 2021 přijalo pomoc od potravinové banky cca 200 tis. osob, vzhledem k inflaci, zdražování a mezinárodním konfliktům je ale možné, že počet lidí v sociální nejistotě vzroste. „Mezi lety 2020 a 2030 je zapotřebí snížit plýtvání potravinami na polovinu. Podpora potravinových bank a redistribuce vařených pokrmů pomohou tento cíl naplnit. Podařilo se nám dát dohromady klíčové návrhy pro legislativu, která povedou k pozitivním změnám,” říká Anna Strejcová, ředitelka ze zapojené organizace Zachraň jídlo. „V rámci inciativy tedy chceme vylepšit získávání, skladování i následnou distribuci přebytků na území ČR a souběžně zabránit vyhazování a znehodnocování jídla,” shrnul na závěr Bronislav Růžička, další ze signatářů. Dále budou probíhat neveřejné analýzy procesů a ladění spolupráce s ministerstvy. Jakmile budou známy a popsány všechny příležitosti, v další fázi projektu budou zveřejněny konkrétní výzvy a budou se moci zapojit také jednotlivci a další firmy. Více o potravinových bankách najdete na stránkách jejich federace

Foto: unsplash.com

Zpět na všechny příběhy

Místo, kde to dokážete

Co je to Impact Hub?

Coworkingové členství

Tarify na pár hodin nebo třeba s neomezeným přístupem 24/7. Vždy s balíkem výhod, které vám usnadní práci.

To vyzkouším

Vlastní kancelář

Office All in One Icon

Všechny služby pod jednou střechou

Office All Sizes Icon

Pro malé startupy i střední firmy

Office Community Icon

Propojení s úspěšnou komunitou

To mě zajímá

Akcelerace projektů

Pomůžeme vám rozvinout vaše komerční i společensky prospěšné podnikání, ať už jste v jakékoli fázi.

Nabídka programů