Skrze kávu dokážeme studovat celý svět

Aleš Pospíšil a Radek Nožička založili svou „kávovou“ společnost teprve loni, ale procestovali už takřka celou Evropu. Povídali jsme si o formě jejich práce, o plánech, které mají a o tom, jak vidí blízkou budoucnost na trhu. Pokud je chcete poznat osobně, zastavte se přímo v brněnském Hubu – součástí kanceláře je i voňavá kávová laboratoř.

Co vše se skrývá za European Coffee Trip? Jste blogeři, baristé, prodejci nebo světoběžníci?

Chtěli jsme spojit naše velké koníčky – cestování a kávu. ECT jsme začali jako dvě osoby s cílem probádat Evropu a zaznamenat kávovou kulturu. Už víme, že na to sami nestačíme a proto postupně rozšiřujeme tým přispěvovatelů, kteří nám v tom pomohou. Nejvíce ze všeho jsme asi novináři, kteří si užívají digitální media a cestování. Káva je téma, které nás baví, ve kterém se chceme vzdělávat a díky kterému potkáváme neskutečně zajímavé a inspirativní lidi.

Kdo jsou Coffee People na vašich stránkách? Spolupracovníci?

Ne v pracovním slova smyslu. Jsou to známí a přátelé, které potkáváme. Nejsme schopni zaznamenat o nich úplně všechno, ale zveřejňujeme aspoň jejich krátké příběhy a citáty. Coffee People je pro nás (po vzoru Humans of New York) pokus zaznamenat část jejich zkušeností a čtenářům tak dovolit nahlédnout do hlav baristů a kavárníků napříč Evropou.

Vzpomínám na skvělou přednášku P. R. Karlssona z Berlína – tvrdil, že káva skýtá nekonečně možností a je zatím málo probádanou oblastí. Horečně vyzýval, aby docházelo k většímu sdílení a propojení v rámci globální komunity kávomilů.

Na kávě je fascinující ten komplexní svět okolo ní. Na jedné straně zeměkoule se vypěstuje a zpracuje a pak na druhé upraží a zkonzumuje. Je to neskutečně dlouhá a složitá cesta na to, že kávu bereme jako něco samozřejmého. Pamatuji si na větu kávového kamaráda, Willa Fritha, který říká, že skrze kávu dokážeme studovat celý svět – ať už si vezmete zemědělství, geografii, ekonomii, marketing, gastronomii a mnoho dalšího, vždy tam najdete spojení s kávou. Propojování je potřeba a i naším cílem je vytvořit komunitu lidí, kteří se budou o kávu v Evropě zajímat a vyměňovat si své názory. Internet a sociální sítě to v současné době hodně zjednodušují, informací je hodně a teď je potřeba zapojit filtr a odlišovat kvalitní informace od blbostí.

Káva je hodně v trendu. Jakou máte zkušenost odjinud? Bude se zájem o kávu zvyšovat?

Není tomu tak dlouho, co se v Evropě lidé začali o kávu zajímat pro její chuť a ne jen jako zdroj kofeinu – i etablované firmy jsou proto pouze na začátku. Na našich cestách se setkáváme se stále větším zájmem – velká část kaváren, které navštívíme, jsou otevřeny kratší dobu než rok. Nemyslím si ale, že je to jen o kávě. Lidé se více zajímají i o to, co jíme a pijeme. Určitě to nebude vždy krásné, kavárny se budou i zavírat – je to těžký byznys, ale věřím, že trend bude pokračovat. I v UK, kde je kávová scéna v Evropě asi nejvíce rozvinutá, se čeká do roku 2020 růst až o 200 %. Zbytek Evropy tedy může čekat růst ještě rychlejší, protože se na spoustě míst vše teprve rozbíhá.

Dává vám osvěta v ČR pořád zabrat? Spousta lidí už ví, že picollo neexistuje, ale není český trh nadále konzervativní?

Osvěta je důležitá, ale není naší prioritou. V ČR jsou pražírny a baristické školy, které dělají velmi dobrou práci. My se snažíme jen spolupracovat a najít společné průsečíky.  Kdo je změnám otevřený, svou pražírnu nebo baristu si určitě najde, a ten už ho nasměruje. Navíc Češi jsou možná o něco konzervativnější, ale káva, kterou si v těch nejlepších kavárnách dávají, je na nejvyšší světové úrovni! Pokud takové kavárny hledáte, můžete použít našeho průvodce.

Jakou část roku trávíte na cestách?

Dobrá otázka. Odhadem bych řekl, že tak třetinu času trávíme na cestách. A opravdu to není jen o vysedávání v kavárnách. V každé kavárně fotíme, sbíráme informace a zpovídáme baristy, kteří na nás nemusí mít tolik času. I samotné hledání kavárny může být dobrodružství, když nám nepomáhá internet nebo chytrý telefon. Doma v brněnském Hubu potom zpracováváme všechny materiály, sami připravujeme kávu a plánujeme další cesty.

Máte své kávové oblíbence? Baristy, pražírnu, kavárnu?

Samozřejme to je složitá otázka a raději bych vyzdvihl zemi a město v něm. Jde o Polsko, které má v Česku v potravinách (a nejen v nich) špatnou pověst, ale z naší zkušenosti z toho Poláci vyšli na jedničku s hvězdičkou. Kvalita jídla a pití byla skvělá a úroveň baristů velmi vysoká. Oni mají nás Čechy naopak velmi rádi a byli potěšeni návštěvou. V Poznani, když jsme typicky spali přes Couchsurfing, nám hostitelka mimo řečí oznámila, že zkusila poslat pár zpráv místním médiím a že se s námi chtějí další den setkat. Takže jsme stihli 2 rozhovory pro rádia a jednu reportáž pro televizi – největší mediální „hvězdy“ jsme tedy v Polsku.

Kde jste právě teď?

Zrovna jsme se vrátili z cest. První nás zavedla na Ukrajinu, konkrétně do Lvova a Kyjeva. Před touto cestou nás všichni varovali, ale nebylo třeba – užili jsme si skvělé přijetí od místní kávové scény a kavárny v Kyjevě nastavily laťku zbytku Evropy! Druhá cesta nás zavedla do Frankfurtu, Lucemburku, Antwerp, Gentu a Lille. Tentokrát jsme jeli autem a zpátečních 1200 km nám dalo celkem zabrat. Zahájili jsme experiment s novým konceptem videí a nahrávali několik epizod našeho nového podcastu. V současné době se připravujeme na Berlínský kávový festival a na návštěvu jednoho našeho sponzora (Mahlkoenig) v Hamburku.

Nedávno jste oslavili první rok existence – co plánujete dál?

Někdy se sám divím, kolik se toho za rok existence povedlo, a plánů je více než, dokážeme realizovat. Příští rok chceme navštívit zbytek zemí v Evropě – je to naše klíčová aktivita a i způsob rozšiřování povědomí o magazínu. Nicméně všechno dosud rostlo a měnilo se spíše organicky – musíme tomu dát lepší formu a trochu řádu. V delším horizontu nás pak velmi lákají formáty nad rámec digitálního magazínu – tištěné publikace a dokumentární filmy.

Europian Coffee Trip můžete vidět v akci na brněnském Týdnu kávy.

V Ostravě se pak představí na Coffee of Ostrava 24.10. přímo v Impact Hub Ostrava.

Zpět na všechny příběhy