Skrz slepé ulice

Tobiáš Vybíral dostává svého jména. Několik let se přehraboval v pracovních možnostech, které vedly od PR specialisty v agentuře přes marketingové oddělení Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně až na projektového manažera v Googlu. Před nedávnem se ale rozhodl udělat ve svém životě změnu. Stal se Hubákem, zakládá grafické studio SYMBOLISTI a kreslí svým snům zcela reálné obrysy.

„Mám pocit, že všechny ty cesty, ty slepé uličky, kterými jsem prošel, mi něco daly. Vždycky mě všechno hrozně bavilo, ale teď mám pocit, že jsem si konečně vybral to, co by mě mohlo živit dalších 10 nebo 20 let.“ V minulosti většinou pracoval sám, v tichosti a mezi čtyřmi stěnami svého bytu. Nyní má před sebou plán, který by měl podle svých vlastní slov překonat jednotlivce. „Filosofie Googlu je tomu hodně podobná, ale utřídit všechny informace světa – to je na mě příliš široké téma. Raději budu budovat něco svého a klást si nižší cíle. Třeba zkvalitnit vizuální identitu v České republice a posunout ji o kus dál,“ usmívá se Tobiáš.

Jméno Aleš Najbrt je většině odborné veřejnosti blízké. Jedna z největších ikon českého designu, která má na svědomí logo České televize, města Prahy a Ostravy nebo třeba i Ministerstva zahraničních věcí, může v nejbližších letech očekávat v národním rybníčku velké vlny. „Ve studiu Najbrt pracují skvělí řemeslní grafici, a zvlášť jejich dřívější práce hodně obdivuji. V poslední době mi ale přijde, že spíše prosazují své vlastní PR nad kvalitu vizuálního stylu. Například logo letošního karlovarského festivalu mi přijde až buranské. Nečitelný symbol prasátka, kde číslovku 49 rozezná málokdo? Přijde mi to spíše jako recese, než jako prezentace kvality české práce v mezinárodní umělecké sféře.“

Z vlastního studia by chtěl Tobiáš vybudovat svobodnou firmu, která bude stát na otevřenosti a důvěře. Část pracovního času plánuje vymezit i pro neziskové projekty. „Do Hubu chodím pro inspiraci, která pro kreativní práci neustále potřeba. Původně jsem potřeboval jen jiné pracovní zázemí v dobré lokalitě, ale ve skutečnosti jsou pro mě největší hodnotou lidé, které tu potkávám. Nepřestává mě udivovat, co všechno jde z jednoho místa dělat – investovat do solárních elektráren v UK nebo prodávat letecký benzín v Arábii.“

Zpět na všechny příběhy