Mýty o PR(vní pomoci)

Ondřej Koudela a jeho tým neznali content marketing. Jejich největší zkušenost s psaným textem byla bakalářka, maily s klientem a statusy na Facebooku. Neřešili klíčová slova a Yoast SEO tehdy možná ani neexistoval. A přesto stvořili svou nejpovedenější kampaň.

Jak jít na PR? Přes mýty a pověry

Mýty o první pomoci jsme začali psát v roce 2012, první mýtus vyšel 26. září a návštěvnost našeho webu tehdy byla de facto nulová. Školili jsme tenkrát vše osobně a tak jsme snadno vytvořili seznam hloupostí, které si lidé myslí o první pomoci. A že to byly občas perly… Vždycky jsme jednu vybrali a vyrobili letáček, který jsme jen šířili na facebooku. Později jsme k tomu vždy psali i krátký článek, což přinášelo návštěvnost na web.

Finanční investice do kampaně nepřipadala v úvahu, stejně tak veškerá copywriterská práce byla neplacená. A to i ta grafická — ale to jste určitě poznali sami 🙂 Nicméně naše úsilí se nám rychle vracelo: první letáčky měly průměrně kolem 50 sdílení, ten první přesáhl dokonce hranici 300. Pro FB stránku s 1500 fanoušky to vůbec nebylo málo.

Zjistili jsme, že si budujeme kmen. Lidé si zvykli s námi pod mýty diskutovat a někdy se i hádat, což bylo super. Začali jsme se učit, jak se s nimi vlastně máme bavit. Později jsme zaznamenali skupinku lidí nebo institucí, kteří naše mýty sdíleli pravidelně každý týden, prostě už automaticky. Byli mezi nimi stanoviště karlovarské záchranky, několik hasičských sborů, autoškoly a dokonce nějaký masérský salón… Později se nám podařilo domluvit pravidelné publikování na serveru Pohora.cz.

PRča musí bejt

Protože 77 článků, každý týden jeden, je pěkná darda, časem jsme si z toho museli začít dělat legraci. Jedním z vyvrcholení této naší potřeby byl “Mýtus 56 — Kolem první pomoci se točí celý svět”, ve kterém jsme čtenářům nabídli, aby si místo čtení o první pomoci radši udělali domácí paštiku. A připojili Michalův recept (kromě té paštiky totiž upekl asi 2/3 všech mýtů). Dodnes mě mrzí nemožnost změřit tady konverzní poměr — zjistit, kolik lidí si tu paštiku fakt udělalo.

Nebáli jsme se ani kontroverzních témat: „Si to aspoň počůrej, moč přeci desinfikuje”, populární „Dusí se! Prořízneme mu krk a strčíme tam brčko” nebo chaplinovské grotesky ve stylu „Má křeče! Honem ho někdo zalehněte!”.

PRoč to vyšlo?

1. Psali jsme o tom, co všichni znají, a bylo to hned v nadpisu. A ze slova “mýtus” bylo jasné, že se čtenář dozví něco nového.
2. Radost z cizího neštěstí. Vážně. Lidi občas sdíleli naše mýty prostě ze škodolibé radosti, že takovou ptákovinu si fakt někdo myslí.
3. Je to užitečné. Články často sdíleli ti, kdo se o první pomoc zajímají a rozumí jí, včetně konkurence. Nepotřebovali ty články číst, ale pomohly jim něco vysvětlit svým klientům. Víme o škole, která si naše mýty vytiskla a vylepila v učebně. Občas se ozvou kolegové z oboru, zda mohou naše mýty použít při výuce. A někdy se jen dozvíme, že to udělali bez ptaní. Těší nás obojí.
4. Mýty nepsali externisté ani profíci. Autory článků jsou lektoři, kteří se s těmito problémy setkávají při své práci. Pro svou lehkou neučesanost a “volný” jazykový styl působily autenticky, přirozeně, čtivě.

Chci vyjádřit velký respekt kolegům, kteří se mnou psali Mýty o první pomoci (hlavně Michal) a nedávno dokončili navazující projekt “NEBOJ se pomoci!”. A vám ostatním nabízím zkušenost: tvorba obsahu je super věc, když jí děláte upřímně, osobně a tomu obsahu sami věříte. Potom pro vás nebude problém mluvit se svými fanoušky o tématech, která vás mohou skvěle spojovat.

Autorem textu je Ondřej Koudela. 

Ondřej Koudela (*1983) vystudoval záchranářství na VOŠ 5. května v Praze a sociologii na UK FSV. Zároveň se stal lektorem zážitkové pedagogiky a v této oblasti se rozvíjel v několika různých firmách (Jules a Jim, Užitečný život, Agentura Signum, Attavena a další). V letech 2009 až 2013 pracoval na Klinice anesteziologie a resuscitace ve FN Motol. Své dva koníčky — zdravovědu a zážitkovou pedagogiku — spojil dohromady a v roce 2012 založil PrPom.

V čele tohoto společensky prospěšného startupu se věnuje výuce první pomoci zážitkem, rozvíjí tým mladých lektorů a snaží se kultivovat zejména výuku první pomoci ve firmách. PrPom má na svědomí také řadu osvětových projektů, mezi jinými např. Mýty o první pomoci, Chytrou autolékárničku nebo výzkum kvality výuky první pomoci v autoškolách.